Respekt a odpovědnost
Někdy mám pocit, že dnešní doba zapomíná na obyčejné hodnoty.
vloženo před 3 měsíci 2 minuty ke čtení
Na slovo. Na respekt. Na zodpovědnost.
Celý život se snažím vést své studenty příkladem. Nejen v karate nebo sebeobraně, ale hlavně v lidském přístupu. Vždy jsem věřil, že když člověk něco řekne, má to platit. Když něco slíbí, měl by to splnit. A když někoho respektuje, dá mu alespoň odpověď — i kdyby měla být negativní.
Možná jsem stará škola. Ale právě na těchto principech tradiční bojová umění vždy stála.
Nejde o dokonalost. Nejde o chyby. Každý máme své starosti, práci, rodinu i vlastní boj. To naprosto chápu. Co však člověka zamrzí nejvíce, je lhostejnost a mlčení. Někdy totiž nejde o samotnou pomoc nebo službu. Jde o obyčejnou úctu mezi lidmi.
Jako učitel nesu odpovědnost za své činy, slova i rozhodnutí. Když něco řeknu studentům, stojím si za tím. Když něco slíbím, snažím se to splnit. A totéž se snažím učit i ostatní.
Bojová umění nejsou jen o technikách, pásech nebo zkouškách. Jsou hlavně o charakteru člověka.
- O disciplíně.
- O důvěře.
- O respektu.
A také o tom, že si lidé dokážou vážit času a energie druhých.
Přesto věřím, že má smysl jít dál a nevzdávat se vlastních hodnot. Protože právě příklad učitele může jednou ovlivnit něčí život více než tisíc slov.
Děkuji všem studentům, rodičům i přátelům, kteří chápou, že respekt není slabost, ale síla člověka.
S úctou váš sensei